Připodotknuto...

10. května 2015 v 12:23 | Kolesow
  • Na silnicích se vyskytují šílenci s auty vyzdobenými českými vlajkami. O žádný záchvat vlastenectví se nejedná, jenom o každoroční období několika hokejových týdnů, kdy prý každý Čech musí skákat.
  • Prezident odmítl jmenovat estébáka profesorem. Na ministerstvu financí mu ovšem nevadí.
  • Oslavy konce druhé světové války v Evropě se staly nevypsanou soutěží o to, kdo lépe a vynalézavěji sprzní historickou skutečnost.
  • Také je zajímavé, kolik erudovaných historiků se skrývá mezi českou novinářskou obcí. Převládajícími znalosti jsou ovšem wikipedické vyčteninky.
  • Při pohledu na seznam ruských agentů na webu paní Slonkové jsem se rozhodl, že také vytvořím nějaký seznam. Ale nejprve si musím ujasnit cíl tohoto počínání. Asi požádám poslankyni Němcovou...
  • Imigranta až do domu vám zajistí váš Eurosajuz. Doprava zdarma.
  • Dlouho jsem neviděl opravdu podařený český film. Umělci asi nemají pro samou veřejnou angažovanost čas.
  • Referendum o setrvání Velké Británie v Evropské unii? Tak kdepak to bude mít háček?
  • Tablety do škol, nové výukové programy do škol, čipy do škol...ale kde vzít děti toužící po vzdělání? Vypíšeme tendr?
  • Včera jsem potkal několik opravdu smutných spoluobčanů. Všechny v rudém tričku.
 

ještě kousek...

2. dubna 2014 v 15:19 | Kolesow
Popírat vědecký a technický pokrok by bylo stejně pošetilé jako připomínat všechny slepé uličky téhož. Ačkoliv - slovy tuším J. Voskovce - je nejnádhernější na současné moderní vědě, jak částečky uvnitř elektronů nesledují zákonů, které by matematicky sledovat měly. A to prosím ne, že by někdo udělal nějakou chybu. Ne. Všechno je správné a s konečnou platností vypočítané - jenomže fyzická realita dělá něco jiného. Některé vědce, zdá se, to děsně zlobí, ale objektivní vědecká evidence tento chaůsek potvrzuje. Neboť - veškerá věda ve své podstatě směřuje k Bohu. (L. Rieger snad při příležitosti založení ČAV). Ostatně vědci takříkajíc mého oboru se docela vážně zabývají lokací biblického Ráje a umísťují ho někam do současného Bahrajnu. Už ani nevím, kde jsem to četl a jejich vývody si tedy nepamatuji.
Chápu, že pohledem zvenku lze hovořit i o nekritické úctě k autoritám, ovládání oveček a hrbení se před něčím, co nás přesahuje, zevnitř to však může být chápáno jako dehonestující snaha o prohlášení za nenormálního toho, kdo určité principy přijal za své a našel důvod se s nimi ztotožnit. Jedním z důvodů, proč tyto tendence současní sociální inženýři mají, je diskvalifikace rodiny jako základní jednotky civilizovaného světa a z toho plynoucí možnost lépe ovládat vytipované typy (slovní hříčka) jedinců (a ejhle, jsme zase u těch oveček). Pod pojmem civilizovaný svět je myšlena tato civilizace, jejíž trvání se možná chýlí ke konci, neboť svoji pokrokovostí a modernismem požírá samu sebe. Proto ta obrana hodnot, podle kterých stále většina vychovává své děti, aniž by musela nutně znát a citovat desatero. A že jsou tyto hodnoty filantropické a váží si života, o tom nemůže být pochyb. A nemělo by být pochyb ani o tom, že je úplně jedno, zda tyto hodnoty objevíte v Bibli nebo ve zkumavce.

o naději...

19. března 2014 v 8:54 | Kolesow
Četl jsem nedávno jedno skromné zamyšlení o hodnotách.
A protože autorem je můj oblíbený spisovatel, myslitel, filozof, pilot kolečkových bruslí a kamarád, a protože si myslím, že podnětem k jeho poznámkám byla naše nedávná, téměř lihuprostá disputace, volně bych na něho navázal. (pokud je možno něco na někoho volně navazovat).
K vyjmenovaným hodnotám není podle mého co dodávat, pro mne je problematické pouze ono pochopení vlastní nedůležitosti. Přírodní síly i člověka lze chápat jako součást pevně daného soukolí, kdy jedno je odvislé od druhého, doplňuje se navzájem a tvoří pro nás těžko uchopitelný systém, který se člověk ve své pýše snaží po tisíciletí marně pochopit. (tady bych tu nedůležitost viděl já). Tedy až do okamžiku, kdy připustí (a může to klidně odporovat jeho letitému přesvědčení, které se mu dostalo díky normalizační ideologii) existenci - slovy Járy Cimrmana - Nejvyššího konstruktéra, kterého nám dobře známí dramatici nazývali též Velkým Bublinářem. Naděje, že jednou staneme před jeho tváří je pro mne naplňující stejně jako víra, že nepřicházíme odnikud, tedy tzv. narození, a neodcházíme nikam (smrt). A vedle vědeckého objasnění otázek typu Co?, Jak?, Kde? se díky Němu doberu také odpovědi na základní otázku - tedy Proč?
Ovšemže i ateisté mají své odpovědi na tuto otázku, ale pokud mají pravdu, rozhodně nebudou mít příležitost to věřícím takříkajíc omlátit o hlavu. Na rozdíl od druhé strany...Mrkající
 


o nadpisech...

7. března 2014 v 10:31 | Kolesow
Z mediálního proudu na mne během týdne vyskočilo několik pěkných nadpisů (celé články již nějaký čas nečtu, mám o erudici a nezávislosti jiné představy), takže jsem se kupříkladu dozvěděl, že:
- neohrožený boj za lidská práva by mohl zahrnovat také trest internace v íránském vězení pro ty, kdo jej bagatelizují
- lze za určitých okolností následovníky Stepana Bandery považovat za šiřitele pokroku
- slovo legitimní může mít hned několik významů
- mnoho vysokých představitelů USA nezná dějiny
- ombudsman bude brzy patrně totéž co protektor
- eCall v nových vozech nebude na šmírování, k tomu se mnohem lépe hodí mobilní telefony
- cenzura je nejrafinovanější tehdy, kdy si většina myslí, že není
- nejnebezpečnější civilizační chorobou je krize identity

o otylosti...

5. března 2014 v 8:37 | Kolesow
Nedávno jsem byl na nějakém plese - smím-li to tak nazývat - a jeden známý se tu rozohnil nad nepohyblivostí a otylostí mladé generace. Aby vše doložil, uváděl příklady pubertálních dívčin s piercingem kdekoliv, obrovitým tetováním a pneumatikou u pasu. Nejhorší ale prý je, když mají tyto dívčiny celulitidu i na předních nohách. Jestli stále chodí po zadních, či se vrací ke stabilitě čtyř opěrných bodů, to se už nevyjádřil.

Tak tedy...

5. března 2014 v 8:26 | Kolesow
proč blog?
Dneska ho má každý a píše tam všelijaké hlouposti a zbytečnosti, tedy patrně stála za mou touhou blogovat nějaká neodbytná potřeba tak nějak nevybočovat a v souladu s masou zahlcovat virtuální prostor hloupostmi.
proč uvnitř a úplně uvnitř?
Tím bych nerad strašil náhodného čtenáře hned na úvod. Ale aspoň v náznaku - jednalo se o o epos (rád přeháním), který jsem se svým nepokrevným dvojčetem nikdy nepřivedli ke konci, dodnes toho litujeme a neradi přiznáváme, že vlastně nevíme, jak to všechno dopadne. Hrdina díla - výpravčí - byl vtažen řadou více či méně virtuálních událostí do mlýnice podivuhodných následků, z nichž ani on, ani jeho žena Výhybka nemohli vyváznout se zdravým úsudkem. A to je stav, který teď prožívám. A možná, že i vy, náhodní čtenáři.
forma?
Jelikož je mi z pracovního procesu dobře známa ochota lidského jedince číst, volím formu krátkých reakcí či postřehů na nejrůznější podněty.

Kam dál